Úvodní strana -> Město Horní Planá -> Historie

Historie města Horní Planá

Původní osadu založili v 1. polovině 14. století mniši z kláštera Zlatá Koruna. V roce 1349 povýšil Karel IV. Horní Planou na městys. V průběhu husitských válek se pak stala součástí českokrumlovského panství. Významný vliv na rozvoj města měla na počátku dobrá poloha při obchodní stezce z Čech do Rakouska, později pak výstavba Schwarzenberského plavebního kanálu a výstavba železnice.

Název města je poprvé zmiňován v listině zlatokorunského kláštera jako "Plan", v královské listině z roku 1349 pak jako "Plana", v nejstarším daňovém registru z roku 1445 jako "Plan oppidum", dále v roce 1493 jako "Miestečko Plané", na rozdíl od Plané u Budějovic. V daňovém svitku z roku 1653 je město uvedeno pod jménem "Oberplan". V různých listinách stojí psáno "Ober Plan", od roku 1918 německy "Oberplan" a česky pak Horní Planá.

Horní Planá již od 15. století užívá i městský znak – medvěda s rožmberskou růží v tlapách.

Pestrá a rozmanitá, stejně jako celá Šumava, je i Horní Planá a její okolí. Mezi historicky a architektonicky přitažlivými místy jednotlivých osad a obcí se můžete kochat pohledem na Lipenskou přehradu i krásná šumavská zákoutí .

Dominantou města je původně gotický kostel sv. Markéty (1374). Kostel byl později přestavěn v pseudogotickém stylu. Na kůru jsou ranně renesanční malby z doby kolem roku 1520 a unikátní varhany krnovské firmy J. Klosse. Zajímavá je kostelní věž, která měla v minulosti zřejmě obranný charakter .

Na vrcholu Dobrá Voda se v lesoparku na starém poutním místě nachází barokní kaple Panny Marie Bolestné s klasicistními varhanami varhanáře J. Breinbauera.

Památky v Horní Plané

• Kostel sv. Markéty, raně gotická stavba (první zmínka 1374), dnes novogoticky přestavěn se zachovanými renesančními nástěnnými malbami z let 1530-80
• pozdně barokní kaple Panny Marie Bolestné na Dobré Vodě
• Památník-rodný dům Adalberta Stiftera
• Stifterův pomník ve Stifterově parku
• na náměstí pranýř, kašny
• původně barokní fara a novobarokní radnice z r. 1896
• Stifterův park na Dobré vodě

Významní rodáci a občané Horní Plané

• Adolf Martin Pleischl (1797 - 1867) 
  Univerzitní profesor obecné a farmaceutické chemie. Vynálezce kovuprostého smaltu.
• Johannes Evangelista Habert (1833 - 1896) 
  Významný skladatel, publicista a hudební teoretik.
• Hans Schreiber (1859 - 1936) 
  Spoluzakladatel Šumavského muzea v Horní Plané. Jeden z nejvýznamnějších znalců evropských rašelinišť.
• Franz Fischer (1867 - 1937) 
  Ředitel školy. Psal vlastivědné a historické články o zdejším kraji. Pro Horní Planou psal rozsáhlou obecní kroniku. Čestný občan Horní Plané.
• Gustav Jungbauer (1886 - 1942) 
  Významný národopisec, spisovatel, jeden ze zakladatelů Šumavského muzea v Horní Plané. Mezi jeho díla patří sbírka „700 lidových písní ze Šumavy“.
• Johannes Urzidil (1896 - 1970) 
  Německý básník, prozaik a esejista původem z Prahy, přítel F. Werfela, F. Kafky, Jana Zrzavého. Domovské právo obce Zvonková.
• Hugo Rokyta (1912 - 1999) 
  Jedna z předních osobností české památkové péče, zasloužil se o vznik Památníku - rodného domu Adalberta Stiftera. Čestný občan Horní Plané.
• Ivan Nový (1929 - 1998) 
  Pedagog, spisovatel. V nádražní budově mu byla odhalena pamětní deska.
• Adalbert Stifter (1805 - 1868)
  Nejvýznamnější osobností spojenou s Horní Planou je spisovatel, básník a malíř Adalbert Stifter. 
  Narodil se 23. října 1805 v rodině tkalce a obchodníka s plátnem. Vystudoval gymnázium v Kremsmün steru, zajímal se o přírodní vědy a právo. Dříve než literární nadání se projevil jeho malířský talent. Působil jako zemský inspektor obecných škol v hornorakouském Linci. V roce 1850 obdržel Stifter od císaře velkou zlatou medaili za umění a vědy a v roce 1854 rytířský kříž řádu Fran tiška Josefa. V Linci, kde se věnoval svým literárním a vědeckým aktivitám, 28. ledna 1868 Adalber Stifter zemřel. 
  Krásy šumavské přírody, osudy obyvatel Šumavy i vzpomínky na dětství prožité v Horní Plané našly svůj odraz v mnoha Stifterových povídkách a románech, např. Z kroniky mého rodu, Popsaná jedlička, Hvozd, Vítek. Na české, rakouské i německé straně Šumavy najdete mnoho míst, která připomínají osobnost tohoto „básníka Šumavy“. Kromě Památníku -rodného domu Adalberta Stiftera či krátké Stifterovy stezky v okolí Horní Plané (4 km) můžete absolvovat několik pěších či cyklistických výletů do kraje Adalberta Stiftera.